Problémy s praskáním špiček uší
Protože se problémy s praskáním špiček uší u psů stále objevují, chceme se s vámi podělit o naše zkušenosti.
Onemocnění se nazývá VASKULITIDA – je to onemocnění cév, které snižují svoji prostupnost a tím dochází k nedostatečnému prokrvení okrajové tkáně ucha. Vlivem chladu nebo genetické predizpozice dochází k prasknutí oslabené cévní stěny a následnému krvácení.
S onemocněním jsme se u našeho německého pinče potýkali cca 2roky.
Vyzkoušeli jsme různé mastičky např.: Framykoin, Dermazulen, Cicaderma...i jejich různé kombinace, ale žádná nepřinesla výrazné zlepšení. Když už se podařilo zahojit prasklinu na pravém uchu, objevila se nová na levém a tak pořád dokola...Tekutý obvaz také nepřinesl uspokojivý výsledek, pálil a následné oklepání bylo spíš ke škodě. Končili jsme s lepením náplastí, ale i při variantě Sensitive bylo ucho v místě lepidla po velmi častém používání podrážděné. Nasazení velice nejisté léčby kortikoidy jsem odmítla a dodnes nelituji.
foto: když už to vypadalo lépe...
Výsledky se začaly dostavovat až po mastičce pro zvířata Aphlegmina a masti na hemoroidy Faktu a jejich kombinaci. Při větším krvácení jsme používali Faktu (tzn. před a po procházce nebo po oklepání) na preventivní mazání mezi procházkami Aphlegminu.
Pro hojení je velice důležité držet prasklinu bez strupu. Toho lze dosáhnout častým mazáním – před i po procházce, po větším oklepání... Každé oklepání se strupem s sebou nese riziko odtrhnutí strupu, který s sebou strhává další část odumřelé tkáně a zvětšuje ránu. Pokud už se strup objeví, doporučuji jeho postupné a velice šetrné odmočení a následné namazání.
Na ven lze dávat jako prevenci oklepání návlek přes hlavu a uši – ustřižená ponožka, nohavice...podle velikosti hlavy psa. Pruban z lékárny se nám moc neosvědčil. Po oklepání se špičky oušek zařezávaly do mezer a docházelo k poškození prasklin.
foto: pruban je moc pružný a má po natažení moc velká oka, do kerých se pak ouško zařezavá
V našem případě však byla veškerá snaha o úpné zahojení marná, poškození už bylo v tuto dobu velké a pro psa velice bolestivé. Každé oklepání provázel bolestivý nářek a větší či menší množství krve různě po okolí...I když nám bylo nabídnuto na různých veterinách kupírování, nebyla jsem si tímto zákrokem vůbec jistá. Ani to totiž nezajišťovalo uspokojivý výsledek. Přece jen klasické uříznutí a sešití na uchu, které se už teď špatně hojí bylo velice riskantní. Navíc v dnešní době už pak se psem nikam nesmíte – ani zdravotní důvody vás na většině akcí dostatečně neomluví a kupírovaného psa nikam nepustí.
Nakonec jsme se s naším panem veterinářem dohodli na odstranění poškozené části pomocí laseru. Tento zákrok byl pro ucho daleko šetrnější. Nebylo potřeba šití, což usnadnilo hojení. Přesto to nebylo úplně bez problému a hojení trvalo déle než jsme očekávali. Sice to neznamená, že se občas nějaká drobná prasklinka neobjeví, ale jen maličká, která se rychle zahojí a už se neopakují bolestivé stavy s krvácením.
Jsem velice ráda, že jsme se pro tento zákrok odhodlali. Dobbymu se hodně ulevilo a i když nás při procházce zastihne déšť, nemusíme se bát potoků krve a nářku.
foto: po operaci
Na závěr bych moc chtěla poděkovat naší veterinární klinice BUDvet, která nám zákrok umožnila. Zejména panu veterináři MVDr. Křížkovi, který operaci provedl.
Pokud budete mít nějaké dotazy, můžete se na mne obrátit buď na e-mail pested@seznam.cz nebo přes facebook - Tereza Schnelzerová.